Emma (před 950 — 1005/1006) byla manželkou českého knížete Boleslava II.

Možná první manželka Boleslava II.

Panují dohady ohledně Boleslavovy manželky či manželek. Numismatik Pavel Radoměrský přišel v roce 1953 s hypotézou, že když si císař Ota I. bral v roce 929 nebo 930 Edith, jednu z dcer anglického krále Ethelstana (924 - 939), byl přítomen také český kníže Václav. Ten měl odvést mladší sestru Edith Elfgifu (Aldgithu) do Čech jako nevěstu pro svého synovce Boleslava II. Denáry anglosaského typu z doby Boleslava II. mají jméno ADIVEA v opise, o existenci kněžny tohoto jména se ale vedou diskuse.

Radoměřského hypotéza má mezeru hlavně v tom, že v době svatby Oty I. zřejmě nebyl Boleslav II. ani na světě. Soudí se ale, že nejstaršího syna Boleslava III. měl kníže se svou první ženou, zatímco matkou jeho dalších tří synů, Jaromíra, Oldřicha a Václava byla kněžna Emma.

Původ a jistá i nejistá fakta

Není jistě známo datum Emmina narození ani původ. Spekuluje se o rodových vazbách na bavorské prostředí, resp. o jejím možném burgundském původu. Jako první se osobností kněžny Emmy zabýval Gelasius Dobner v roce 1772. Podkladem k tomu byly tři zmínky v Kosmově kronice a dedikační list Wolfenbüttelského kodexu.

Dobner Emmu považoval za burgundskou princeznu a sestru Gizely, manželky bavorského vévody Jindřicha II. Tuto hypozézu pak převzala řada dalších historiků. Mohla by být stejně jako Gizela dcerou burgundského krále Konráda I. Emma bývá také identifikována s jeho neteří, dcerou císařovny Adléty a Lothara II. Italského, která byla manželkou francouzského krále Lothara. V druhém případě by byl Boleslav jejím druhým manželem. Pro druhou teorii o jejím původu svědčí i fakt, že na mělnických denárech je spolu s jejím jménem uveden titul regina (čili královna, nikoli kněžna).

V roce 1001 odešla Emma se syny do bavorského exilu, ke dvoru tehdejšího vévody a pozdějšího císaře Jindřicha II. (což podporuje hypotézu o tom, že Jindřichova manželka byla Emmina sestra). Ten v roce 1004 umožnil jejímu synovi Jaromírovi válečným tažením návrat do Čech a ujmutí se vlády. Emma poté zřejmě žila na Mělníce až do své smrti, nejspíš v roce 1006.

Důkazy pro existenci kněžny Emmy

Jedinými přesvědčivými důkazy o existenci kněžny Emmy jsou denáry ethelredského typu, které byly objeveny v českých a severských nálezech, nesoucí na lícní straně nápis, který se dá číst jako ENMA REGINA: Emma regina (Emma královna, nikoli kněžna). Tyto denáry byly na základě shodného typu chronologicky sloučeny s ethelredským typem denáru Boleslava II. O Emminých denárech poprvé pulikoval Václav Hanka, ale za pravdu mu bylo dáno až v roce 1931, když byl učiněn velký nález těchto denárů na Staré Boleslavi.

Druhým důkazem pro existenci kněžny Emmy je tzv. Wolfenbüttelský kodex obsahující svatováclavskou legendu, na jehož titulní straně je vypodobněna. Ve věnování rukopisu je uvedeno: „tuto knihu rozkázala zhotovit Hemma, ctihodná kněžna, pro spásu její duše, ke slávě blahoslaveného mučedníka Václava.“

Potomci

Emma byla jistě matkou tří synů Boleslava II.:

• Jaromír († 1035), český kníže
• Oldřich († 1034), český kníže

∞ N.N.: zapuzena

∞ Božena

• Václav