Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

GUTA HABSBURSKÁ

 

Guta (Jitka) Habsburská (13. března 1271, Rheinfelden – 18. června 1297, Praha) byla českou královnou, první manželkou Václava II.

ObrazekPůvod

Guta pocházela z rodu Habsburků, narodila se v manželství pozdějšího římského krále Rudolfa I. a Gertrudy z Hohenbergu. Již jako pětileté dítě se stala objektem politických plánů svého otce, který v rámci vídeňských mírových smluv s Přemyslem Otakarem II. sjednal, že Guta nebo některá z jejích sester se provdá za českého kralevice Václava, tehdy rovněž pětiletého.

Jednalo se o další výhodný sňatek, který Rudolf I. sjednal pro své děti, další dcery totiž rovněž provdal do různých mocných rodů říše. Sňatková politika byla jednou z jeho opor při získávání spojenců proti českému králi.

K formálnímu sňatku (zasnoubení) Václava a Guty došlo již roku 1279 v Jihlavě, druhý sňatek se uskutečnil počátkem roku 1285 v Chebu a nevěsta dostala jako věno „vévodství Rakouské od hranic moravských až k hranicím dunajským“ (Václav se ovšem nakonec těchto území nedočkal). Následovala slavnostní svatební noc, ale poté odvezl Rudolf svoji dospívající dceru nazpět do Německa. Prý kvůli hříchu, který ovládl pražský dvůr (měl tím na mysli nelegitimní soužití ovdovělé královny Kunhuty se Závišem z Falkenštejna). Ve skutečností tím držel Václava II. v šachu, protože bez manželky nemohl jako jediný žijící Přemyslovec zplodit dědice.

Na pražském dvoře

Teprve když Václav II. ohlásil roku 1287 svoji královskou korunovaci (která se však tehdy neuskutečnila), přesídlila v létě do Prahy i jeho choť Guta Habsburská. Kunhuta Uherská byla v té době již po smrti, a tak začala na Václavově dvoře brzy udávat tón právě mladá královna, podle zbraslavského kronikáře prý půvabná, vznešená a především nesmírně cudná a ctnostná paní.

...paní tak vlídná, nedotknutá Zlem, čili Dobrá nebo Guta...Pro svoje vzácné chování byla vám dána za paní. A její vlídnost neustále oblažuje i pana krále.
— Ulrich von Etzenbach[1]
Guta chovala stejně jako její otec velkou zášť k dobrodružnému Falkenštejnovi a patrně přispěla k tomu, že její choť přestal být otčímovi nakloněn a nakonec ho dal popravit. Guta byla především zastánkyní habsburských zájmů na pražském dvoře. Podporovala Václava v jeho zájmu o Polsko a byla také prostředníkem při urovnávání neshod mezi svým mužem a svým bratrem, pozdějším římskoněmeckým králem Albrechtem.

Teprve roku 1297 byla uskutečněna již několikrát předtím plánovaná korunovace Václava II. na českého krále. Slavnost byla velkolepá, ale šestadvacetiletou královnu, která od nedávného (již devátého) porodu churavěla, okázalý obřad, při němž musela být obtížena skvostným šatem a honosnými šperky, k smrti unavil. Dva týdny poté zemřela stejně jako předtím její poslední dcera Guta.

Během desetiletého manželského soužití s Václavem II. dala Guta Habsburská život deseti dětem[2]. Dopělého věku se dožili pouze druhorozený syn Václav III. (jeho sestra – dvojče Anežka zemřela), poslední přemyslovský král na českém trůně, a dcery Anna, Eliška a Markéta.

Neustálá těhotenství Gutu nesmírně vyčerpávala, poslední porod byl navíc patrně předčasný a měl přímý vliv na její předčasnou smrt.

Potomci

  • Přemysl Otakar (*† 1288)
  • Václav III. (1289-1306), český, polský a uherský král
∞ 1305 Viola Těšínská
  • Anežka (1289 - † po 1292)
  • Anna Přemyslovna (1290-1313), česká královna
∞ 1306 Jindřich Korutanský
  • Eliška Přemyslovna (1292-1330), česká královna
∞ 1310 Jan Lucemburský
  • Guta (1293 - 1294)
  • Jan (1294 - 1295)
  • Jan (1295 - 1296)
  • Markéta Přemyslovna (1296-1322), polská (vratislavská) kněžna
∞ 1308 Boleslav III. Lehnický
  • Guta (*† 1297)